Pramen byl postaven roku 1874 nejprve na místě dnešního sanatoria Priessnitz mezi tzv. Schindlerovými domy. Po dokončení sanatoria byl přestěhován na současné místo – na začátek lázeňské kolonády. Češi měli svůj pramen již od roku 1842, v blízkosti lázní. Stavba pomníku se však stala prestižní záležitostí a národní kruhy zahájily sbírky. Navrhly Janu Ripperovi (1830 - 1912), Priessnitzovu zeti, aby zadal vytvoření sochy Hygie tehdy málo známému nadanému umělci Josefu Václavu Myslbekovi. Ten se právě seznamoval s antickým uměním a alegorické dílo bohyně zdraví uvítal. Socha byla odlita v dílně Josefa Benkeho v Praze - Smíchově. Kromě sochy vypracoval Myslbek kruhový medailon s Priessnitzovým portrétem. Rovněž polští občané chtěli po Myslbekovi vytvoření památníku, k dohodě však nakonec nedošlo. Pomník se skládá z masivního, bohatě profilovaného žulového soklu, upraveného do podoby fontány. Horní část pomníku je vytvořena z hořického pískovce a zakončena ornamentální čtyřbokou hlavicí, na níž je postavena kovová socha Hygie. Mile překvapí původní nápis v českém jazyce na zadní straně pomníku. Jedná se o časoměrné verše Františka Matouše Klácela - filozofa, buditele a básníka. Verše přebásněné základní poučky řeckého filozofa Thaleta z Miletu (625 - 545 př. n. l.): Nad vodu nic! z vody znik, z vody zrůst, voda léčivo živné. Priessnitz vykonal, Thales zdárně co tušil. Pomník je jediným dílem Josefa Václava Myslbeka na slezském území.